Fórum - Téma


Nejlepší silnice světa


Fórum Pokec všeobecný Nejlepší silnice světa




Zamčeno: 2016-11-13 08:53:46, Matrix
Matrix  
Martin
2016-11-03 05:58:43

Tohle jsou nejkrásnější silnice světa. Už jste nějakou vyzkoušeli?

Transfagaras, Rumunsko

Čekali jste na prvním místě nějaký jiný úsek? Podle mnohých, včetně Jeremy Clarksona, je rumunský horský silniční přechod jednou z nejhezčích silnice na světě. 90 kilometrů dlouhá trasa, vedoucí přes Karpaty, bývá podobně jako průsmyk Furka zavřen od října do června kvůli většímu množství sněhu. V letních měsících tam čas od času můžete narazit na testovací prototypy nejnovějších automobilů, případně také novináře s celou plejádou supersportů. Ostatně právě Top Gear, v čele s Clarksonem, tam natáčel jednu ze svých epizod.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:04:06

Passo dello Stelvio, Itálie

Představovat horský průsmyk Stelvio v italských Východních Alpách, nacházející se 2757 metrů nad mořem (druhá nejvyšší hodnota v celých Alpách), asi není příliš potřeba. Ostatně, za pár týdnů ponese jeho jméno také nové SUV Alfy Romeo. Silnice má pouze 24 kilometrů, skládá se ale ze 48 ostrých zatáček s průměrným stoupáním 7,6 procenta. Jezdí se tam rovněž jedna z etap cyklistického závodu Giro d’Italia.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:07:43

Col de la Furka, Švýcarsko

Horský průsmyk Furka, spojující obce Andermatt a Gletsch, se stal známým především kvůli bondovce Goldfinger z roku 1964. Od té doby je trasa v srdci švýcarských Alp vyhledávanou nejen turisty, ale i řidiči nebo motorkáři. Silnice z devatenáctého století, jejíž nejvyšší místo leží v nadmořské výšce 2431 metrů, je sjízdná pouze v létě. Nabízí ale úžasné panoramatické pohledy.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:10:37

Route Napoleon, Francie

Když se Napoleon vracel roku 1815 z exilu na ostrově Elba do Paříže, aby se následně na sto dnů opět stal francouzským císařem, zvolil si trasu přes regiony Provence-Alps-Côte d'Azur a Rhône-Alpes. Jinými slovy tedy šel přes Alpy, Provence a Azurové pobřeží. Dnes částí této cesty vede 325 kilometrů dlouhá silnice směrem do Paříže. I vzhledem k výše zmíněným regionům je možné cestou navštívit mnohá malebná městečka.

Shmee150, Shmee, Route, Napoleon, Aston, Martin, V8, Vantage, Roadster, Exhaust, Sound, Noise, Engine, Acceleration, Downshifts ...

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:16:57

Romantische Straße, Německo

V překladu Romantická stezka nebo cesta je dlouhá asi 400 kilometrů a spojuje bavorská města Würzburg a Füssen. Mimo ně ale při putování touto oblastí navštívíte na 60 měst a obcí, v nichž je možné obdivovat kostely, katedrály, hrady, zámky a samozřejmě také místní kuchyni nebo vinice.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:21:52

Desfiladero de la Hermida, Španělsko

Ve španělské provincii Kantábrie leží 21 kilometrů dlouhá soutěska, skrze níž vede silnice N-621. Ta návštěvníky provede nejkrásnějšími místy celé oblasti, mezi nimiž jednoznačně vyčnívají až 600 metrů vysoké vápencové útesy.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:23:28

Atlanterhavsveien, Norsko

Tato trasa měří jen 8,72 kilometru a můžete ji znát též jako Atlantskou či Atlantsko-oceánskou cestu (v norštině Atlanterhavsveien). Navzdory své délce se jedná o malebnou trasu, spojující prostřednictvím osmi mostů několik malých ostrovů. Vzhledem k tomu, že cesta křižuje Atlantský oceán, je jen několik málo metrů nad jeho úrovní. Pro některé řidiče to bude jistě představovat pořádnou výzvu.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:27:15

Ruta 40, Argentina

Argentinská Ruta 40 (v překladu Národní dálnice 40) je jednou z nejvýše položených silnic na světě. Ve výšce přes 5000 metrů nad mořem vede mimo jiné přes horský průsmyk Abra del Scat. Celkově má trasa 5200 kilometrů a spojuje sever s jihem Argentiny, když víceméně kopíruje Andy. A pokud by byl snad výhled na monumentální pohoří málo, křižuje Ruta 40 rovněž 21 národních parků a 18 významných řek.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:29:18

Grand Ocean Road, Austrálie

Oproti Route 66 je Velká oceánská dálnice (anglicky Grand Ocean Road) podél pobřeží australského státu Victoria jen chudým příbuzným. Měří totiž pouze 243 kilometrů, cestovatele ale provede po nádherných přírodních památkách. Po cestě tak minete například skupinu osmi vápencových skal, známých jako Dvanáct apoštolů, London Arch nebo projedete národním parkem Port Campbell. V průběhu roku se na trase také konají maratónský běh nebo cyklistický závod.

Matrix  
Martin
2016-11-03 06:32:06

Route 66, USA

Legendární silnici, vedoucí napříč sedmi americkými státy z Chicaga do Kalifornie asi netřeba dlouze představovat. Téměř 4000 kilometrů asfaltu se objevilo v nejednom slavném filmu, v roce 2007 je dokonce Čech Zdeněk Jurásek zdolal na kole. Pokud někdy budete v Americe, alespoň část této trasy musíte vyzkoušet.

Matrix  
Martin
2016-11-07 11:03:43

Col de la Bonnette / Francouzké Alpy

Route de la Bonette První cesta nedaleko této hory byla postavena už za Napoleona III v roce 1861 a spojovala města Nice a Briancon přes sedlo Restefond. Podnikaví Francouzi zde v roce vybudovali novou asfaltovou silnici a protáhli ji jako vyhlídkovou okolo Cime de la Bonette. Nejvyšší místo této silnice se nachází v úctyhodné výšce 2802 m.n.m. a je proto vyhledávaným cílem cyklistů, ale i motorkářů a automobilistů.

Matrix  
Martin
2016-11-07 11:04:54

Flüela Pass / Graubunden / Švícarsko

Průsmyk Flüela (2 383m n. m.) leží v kantonu Graubünden. Silnice přes něj vedoucí spojuje Davos s údolím Engadin. Zajímavostí jsou čtyři jezera ležící v blízkosti tohoto průsmyku

Matrix  
Martin
2016-11-07 11:05:34

Grossglockner / Rakouské Alpy

Malebný horský průsmyk ležící u italských hranic. Jestli je pro řidiče s krví závodníka ikonou Severní smyčka Nurburgringu, pak je pro ty preferující klidnější ježdění ikonou právě Grossglockner. Jedna z nejkrásnější horských silnic vůbec je ale také patřičně drahá, za jednodenní vjezd zaplatíte již téměř jeden tisíc Kč. Co vám ale dokáže zkazit zábavu jsou mračna cyklistů stoupajících k vrcholu Grossglockneru a také špatné počasí.

Kde: jihozápadně od Vídně při italských hranicích

Jak se tam dostat: silnicí D108 směr Lienz

Kolik vás to bude stát: motorkáři zaplatí 17 EUR, auta a minibusy 28 EUR (další den jenom 4 EUR)

Otevřeno: květen – říjen

Aston, Martin, Vantage, Roadster, Großglockner, Hochalpenstraße, unnels ...

Matrix  
Martin
2016-11-07 11:06:10

Hahntennjoch / Rakouské Alpy

Údolí Lechtal Forchach 910 m n. m. Stanzach 939 m n. m. Vordernhornbach 974 m n. m. Obec Forchach je vstupní branou do údolí řeky Lech. Od města Reutte je vzdálena cca 14 km. Rozprostírá se na pravém břehu řeky Lech, u ústí říčky Schwarzwasser Bach v údolí Schwarzwassertal. Území obce sahá od řeky Lech až k hoře Schwarzhanskarspitze s úctyhodnou výškou 2.227m. Forchach je poprvé zmiňován už v roce 1200 jako Vorhach / Föhrenwald. Nynějších 270 obyvatel živí především zemědělství a cestovní ruch. Krásné turistické trasy s nádhernými výhledy vás zavedou přes visutý most, který poprvé překlenul řeku již v roce 1906, do údolí Schwarzwassertal, nebo dalšími cestami přírodním parkem do obce Vorderhornbach. Idylická vesnička Stanzach leží v ústí dvou bočních údolí Namlosertal a Hornbachtal, při řece Lech, v údolí obklopeném vysokými skalnatými vápencovými útvary. Je vzdálena cca 20 km od Reutte, žije zde cca 420 obyvatel. K dispozici je tu návštěvníkům několik restaurací, obchod, řeznictví, pekárna. Stanzach je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku a cykloturistiku, například do údolí Namlostal, Hornbachtal, nebo pro výstupu k Namloser Wetterspitze a Hochvogel. Můžete tu rybařit, hrát tenis, fotbal nebo si vyzkoušet si střelbu. V hlavní sezóně se tu konají různé koncerty a a typické místní slavnosti. Malebná obec Vorderhornbach se nachází jen pár km od Stanzachu, na úpatí hory Grubachspitze. I tady najdete typické malované domy, krásné dřevěné domky, a pro milovníky alpské fauny a flóry původní přírodní krajinu s nedotčenými horami a lesy. Na obec navazuje údolí Hornbachtal vedoucí k vesničce Hinternhorbach. Překrásné trasy a horské túry okolo a údolím Hornbachtal jsou garantem aktivního odpočinku. Specialitou je místní BIO koupaliště s průzračnou čistou vodou - nepoužívají se zde žádné chemické prostředky, voda je upravována přírodní filtrační metodou. Elmen 978 m n. m. Häselgehr m n. m. Elbigenalp 1040 m n. m. Malá obec leží stranou od hlavní silnice, která protíná celé údolí Lechtal. Rozkládá poblíž údolí Bschlaber Tal s horským průsmykem Hahntennjochpas (1.894 m) ve směru na Imst, pod vrcholy Pfeilspitze, Bschlaber Kreuz Spitze a Elmer Kreuz Spitze. Tato trojice hor vytváří známé panoráma nad Elmenem. K Elmenu přináleží i osady Martinau a Klimm ležící na druhé straně řeky za modrým mostem. Od Elmenu vedou trasy do překrásného údolí Bschlabs Boden se starobylými domky a kostelíky a s dalšími vrcholovými trasami nad nimi. Využít můžete přemostění řeky Lech (jak přes silniční most, tak přes dřevěný můstek o kus dále) a vydat se povlovnějšími trasami podél řeky anebo zvolit vrcholovou túru na Klimmspitze (2.464 m). Jen zkušení turisté se mohou vydat k vrcholům nad Elmenem. Obec se nachází uprostřed přírodního parku Lech, obklopená nádhernými horami. Nad obcí na severozápadě se tyčí hora Heuberg (2.090 m), na jejíž svazích probíhalo kdysi odlesňování. Později tu proto musely být postaveny nákladné ochranné bariéry proti lavinám. V klidné vesničce žije cca 690 obyvatel. Nachází se tu obecní úřad s informačním střediskem, obchod, restaurace. A jako jinde v údolí, i tady najdete místní umělecké řezbáře. Značené turistické stezky vás po obou stranách řeky zavedou k dalším cílům do údolí Haglertal anebo na druhé straně řeky do údolí Gramaiser Tal s vesničkou Gramais (1.328 m) a pokračováním trasy pod vrcholy Grüntal Spitze (2.399 m), Steinkar Spitze (2.650m), k Hanauer Hütte (1922 m) apod., nebo k oblíbené Licht Spitze (2.357 m) nad řekou Lech. Pro příjemné nenáročné procházky můžete využít turistické stezky podél řeky Lech. Kulturní a řezbářské centrum, tak je nazývána tato obec uprostřed údolí Lechtal. Odtud se rozbíhají trasy a stezky do okolí, ale ty sem také přivádějí návštěvníky na oblíbené tradiční kulturní akce, do přírodního divadla a samozřejmě, cílem jsou i řezbářské dílny a obchůdky. Zde se nachází jedinečná a proslavená řezbářská škola v Evropě se stoletou tradicí, vychovávající po generace mistry tohoto umění. Oproti ostatním obcím v Lechtalu je tu větší soustředění obchodů, lékař, hotely a restaurace a hospůdky, bohatě zdobený farní kostel s přináležející kostnicí.

Matrix  
Martin
2016-11-07 11:06:53

Klausen Pass / Švícarské Alpy

Každá automobilová disciplína má své legendy. Mezi ty vrchařské patřil v letech 1922 až 1934 bezesporu závod ve švýcarských Alpách mezi městečkem Linthal a průsmykem Klausen v nadmořské výšce 1937 metru.

Dvacet kilometrů dlouhá prašná silnička s převýšením 1237 metru, sjízdná pouze od června do října a klikatící se ve sto třiceti zatáčkách vzbuzovala respekt takových es, jako byli Chiron, Caracciola, Stuck, Nuvolari, Rosemeyer, Varzi, Campari, Merzi nebo i naše Eliška Junková.

Jezdci po startu (662 m n.m.) absolvovali první část závodu, relativně méně náročnější, na níž nechyběl ani tunel, až k Urnerbodenu (1372 m n.m.), kde je čekal relativní odpočinek v podobě čtyřkilometrové rovinky. Pak ale přišel zlatý hřeb závodu, na který bylo rok co rok zvědavé neuvěřitelné množství diváků. Úzká silnička odtud začne šplhat prudce vzhůru až do průmysly. Jen na tomto úseku najdeme 18 ostrých levých, 26 ostrých pravých.

První závod automobilů na Klausenpass se jel 27. srpna 1922 a rok nato dosáhl Otto Merz za volantem vozu Mercedes Benz na čtyřkilometrové rovině Urnerboden na tehdejší dobu senzační rychlost 142 km/h.

Závody do vrchu vůbec prožívaly ve třicátých letech minulého století neuvěřitelný rozmach. Co do popularity se prakticky vyrovnaly Grand Prix závodům, a tak není divu, že mívaly také hvězdné jezdecké obsazení. V roce 1930 se například na Klausenpassu utkali ve sportovních vozech Caracciola a Nuvolari. „Létající Montavan“ ovšem ani se svým agresivním stylem neměl s jedenapůllitrovou Alfou proti Caracciolovi, sedlajícímu sedmilitrový Mercedes SSK žádnou šanci.

V cestovních vozech pro změnu kraloval Chiron (Bugatti) před králem evropských vrchů Stuckem (Austro Daimler). Na Klausenpassu se ovšem neobjevovali jen nejlepší jezdci, ale rovněž nejlepší vozy. V roce 1932 tu například Caracciola představil první monopost Alfy – Typ3 se dvěma kompresory a Varzi s Chironem zase Bugatti 53 s pohonem všech kol. Naprostým vrcholem slavného automobilového kopce byla ovšem jeho derniéra v srpnu 1934. Nejlepší automobiloví jezdci Evropy tu předvedli koncert, na jaký se nezapomíná a Caracciola se po zmíněné rovince řítil rychlostí přes 200 km/h za jedním ze svých velkých úspěchů. Za volantem kompresorového osmiválcového monopostu Mercedes Benz W 25 ustanovil průměrnou rychlostí 83,9 km/h nový rekord tratě časem 15:22,2. „Rychleji to už opravdu nešlo“, přiznal tehdy v cíli Caracciola (33) a hned sledoval svého největšího soka Stucka na Auto Unionu. Ale ani atraktivní „rozevlátý“ jezdecký styl s přetáčivým šestnáctiválcem 4,4 litru nepřinesl Stuckovi úspěch a Caracciola se stal posledním králem Klausenpassu.Chyběly mu jen 3,2 sekundy.

V roce 1993 vstal Klausenpass z mrtvých a ve skalním masivu opět zaburácely motory automobilů a motocyklů vyrobených do druhé světové války. Od to doby se tak stalo již čtyřikrát, naposledy v minulém roce. První obnovený ročník sledovalo na 25 000 diváků. Ve volné kategorii se jezdci snaží překonat slavný rekord. Napoprvé chyběly, již dlážděné silnici Rodney Feltonovi, dvě sekundy za volantem Alfy Romeo P3. Teprve v roce 1998 pokořil rekord Julian Mazub, který náročnou trať prolétl s Bugatti 35B v neuvěřitelném čase 13:49,08.

Klausenpass, tím že se nepořádá každý rok, je vždy svátkem milovníků historických automobilů a motocyklů z celé Evropy. Jeho atmosféra je prostě naopakovatelná. Podle posledních zpráv by se měl příští ročník konal v roce 2013, když letošní byl odřeknut.